Historie Adirondack křesla: od skromného nápadu po designovou ikonu
Adirondack křeslo – jednoduché, pohodlné, s nízkým sedem a širokými područkami. Dnes ho najdeš na zahradách, terasách i u jezer po celém světě. Ale víš, odkud vlastně pochází? V tomto článku se podíváme na historii Adirondack křesel, jak vznikla jejich ikonická silueta a proč si je lidé zamilovali natolik, že se stala symbolem pohodového odpočinku venku.
Adirondack křeslo: co to vlastně je?
Než se ponoříme do historie, připomeňme si, co dělá z Adirondacku Adirondack. Typické jsou nízko položený sedák, zkosené opěradlo, hluboký sklon a široké područky. Právě ty slouží nejen k podepření rukou, ale i jako malý stolek na šálek kávy, skleničku vína nebo knihu. Většina křesel je vyrobena ze dřeva – původně ze smrku, borovice nebo cedru – dnes i z exotických a odolných dřevin, jako je teak nebo modřín. Existují ale i plastové napodobeniny, které však postrádají kouzlo a trvanlivost těch poctivých dřevěných variant.
Než se ponoříme do historie, připomeňme si, co dělá z Adirondacku Adirondack. Typické jsou nízko položený sedák, zkosené opěradlo, hluboký sklon a široké područky. Právě ty slouží nejen k podepření rukou, ale i jako malý stolek na šálek kávy, skleničku vína nebo knihu. Většina křesel je vyrobena ze dřeva – původně ze smrku, borovice nebo cedru – dnes i z exotických a odolných dřevin, jako je teak nebo modřín. Existují ale i plastové napodobeniny, které však postrádají kouzlo a trvanlivost těch poctivých dřevěných variant.
Kde se vzal název „Adirondack“?
Název pochází z pohoří Adirondack v severní části státu New York, USA. Právě tam, v oblasti městečka Westport, začal příběh tohoto křesla. Region byl v 19. století oblíbeným útočištěm bohatších rodin z měst, které tam trávily léta v dřevěných chatách u jezer. A právě v takovém prostředí se zrodil jeden z nejikoničtějších kusů venkovního nábytku.
Název pochází z pohoří Adirondack v severní části státu New York, USA. Právě tam, v oblasti městečka Westport, začal příběh tohoto křesla. Region byl v 19. století oblíbeným útočištěm bohatších rodin z měst, které tam trávily léta v dřevěných chatách u jezer. A právě v takovém prostředí se zrodil jeden z nejikoničtějších kusů venkovního nábytku.
Příběh Thomase Leeho
Vše začalo kolem roku 1903. Thomas Lee, jeden z letních návštěvníků Westportu, hledal ideální křeslo pro svoji chatu. Potřeboval něco, co bude pohodlné, stabilní a bude fungovat na nerovném terénu u jezera. Nechtěl skládací ani příliš elegantní kus nábytku – šlo mu o jednoduchost a praktičnost. Začal tedy s experimenty. Vzal několik prken a vytvořil křeslo s širokými područkami, mírně skloněným opěradlem a sedákem ze tří prken. Požádal členy rodiny, aby si do něj sedli a řekli, jak se cítí. Postupně upravoval úhly a proporce, dokud nevznikl prototyp, který dnes známe jako „Adirondack chair“.
Vše začalo kolem roku 1903. Thomas Lee, jeden z letních návštěvníků Westportu, hledal ideální křeslo pro svoji chatu. Potřeboval něco, co bude pohodlné, stabilní a bude fungovat na nerovném terénu u jezera. Nechtěl skládací ani příliš elegantní kus nábytku – šlo mu o jednoduchost a praktičnost. Začal tedy s experimenty. Vzal několik prken a vytvořil křeslo s širokými područkami, mírně skloněným opěradlem a sedákem ze tří prken. Požádal členy rodiny, aby si do něj sedli a řekli, jak se cítí. Postupně upravoval úhly a proporce, dokud nevznikl prototyp, který dnes známe jako „Adirondack chair“.
Přestože Lee křeslo navrhl, nebyl truhlář. Dal svůj návrh kamarádovi Harrymu Bunnellovi, který měl truhlářskou dílnu ve Westportu. Bunnell si návrh okamžitě zamiloval – a začal křesla vyrábět. Bez vědomí Leeho si nechal návrh v roce 1905 patentovat pod názvem „Westport chair“. Křesla se rychle stala populární mezi místními i návštěvníky. Bunnell je vyráběl z borovicového dřeva a natíral tmavou mořidlovou barvou. Každý kus podepsal svým jménem. Ačkoli se dnes může zdát, že si přisvojil cizí nápad, právě díky němu se křeslo dostalo mezi lidi a začala jeho komerční cesta.
Evoluce designu
Původní Westport Chair měl rovné opěradlo z jednoho kusu prkna. Postupem času designéři začali experimentovat s tvary, dělením opěradla na jednotlivé latě a zakulacením horní hrany. Výsledkem byl elegantnější tvar, lepší ergonomie a vyšší pohodlí. Ve 30. letech 20. století začal být Adirondack design masově vyráběn a rozšířil se do dalších částí USA a Kanady. Změnila se i konstrukce – zadní nohy se začaly vyrábět vcelku s područkami a opěradlem, což usnadnilo montáž a zvýšilo stabilitu.
Adirondack křeslo v Evropě
Do Evropy se Adirondack dostalo až později, pravděpodobně po druhé světové válce. Stalo se oblíbeným hlavně v zahradní architektuře – zejména u milovníků chatek, dřevostaveb a přírodního stylu. Dnes ho najdeš i na terasách městských bytů, kde přináší nádech amerického venkova a pohodlí.
Do Evropy se Adirondack dostalo až později, pravděpodobně po druhé světové válce. Stalo se oblíbeným hlavně v zahradní architektuře – zejména u milovníků chatek, dřevostaveb a přírodního stylu. Dnes ho najdeš i na terasách městských bytů, kde přináší nádech amerického venkova a pohodlí.
Proč jsou Adirondack křesla tak oblíbená?
Úspěch Adirondacku tkví v jeho jednoduchosti a promyšleném designu. Když se posadíš, automaticky se uvolníš. Nízko posazený sedák tě jakoby obejme, široké područky ti dají prostor – a ten sklon? Přesně tak akorát, abys mohl/a pozorovat přírodu, poslouchat ptáky nebo se jen tak zadívat do ohně. Navíc je to křeslo, které můžeš snadno personalizovat. Může být natřené v jakékoli barvě, ponechané přírodní, s podsedákem nebo bez. Může být ze smrku, modřínu, dubu, teaku nebo mahagonu. Ať už máš zahradu u lesa nebo terasu ve městě, zapadne vždycky.
Adirondack dnes: z tradice do moderny
Dnes je Adirondack křeslo symbolem kvalitního a nadčasového venkovního nábytku. Vyrábí se po celém světě, často i jako zakázková práce z lokálního dřeva. Řemeslníci mu dávají vlastní rukopis, a přesto ctí původní myšlenku – nabídnout pohodlné místo k odpočinku, které vydrží roky. A tak, když si dnes pořídíš Adirondack křeslo, nekupuješ jen kus nábytku. Kupuješ si kousek historie, tradice a životní filozofie „slow living“. Ať už je z exotického teaku, českého smrku nebo exotického dřeva, pořád je to ten samý důmyslný nápad, co vznikl před více než sto lety v chatičce u jezera.
Zajímá vás, jak křesla vypadají dnes?
Podívejte se tady.